Decoupage a ostatní

bižu materiál

 

bižu materiál

 

materiál na bižu

 

 

e-shop,nápady,techniky

 

 

E- obchod

 

 

Internetový krámek pro kreativnítvoření

 

Výtvarné potřeby Kajka

 

DecuArt - australské papíry pro výtvarnou činnost

 

Vytvoř si svůj vlastní sen. Návody a popisy technik

 

 

Dílna a obchod výtvarné činnosti

 

 

Nechcete se v dnešním světě zbláznit? Začněte tvořit

 

vše pro tvoření

 

Nápady k tvoření

 

SVĚT RUČNÍCH PRACÍ

RSS

Dušinka

Když Štěpánka odešla do kočičího nebe byla to rána nejen pro mne ale i pro Čertíka.

Pořád jsem přemýšlela co jsem třeba měla udělat jinak a proč právě ta nádherná, čistá a něžná dušička musela odejít. Slzy tekly a vím, že na ni budu myslet pořád, to nebyl jen vztah majitele a kočky, to bylo souznění od prvního pohlazení kdy mi vtiskla tak důvěřivě hlavičku do dlaně.

Čertík prohledal všechna místa kde se schovávala, pak se usadil v chodbě odkud je přehled všech místností a nedůvěřivě sledoval odkud vyběhne. Příští dny ani nechtěl jíst, ťukl do myšičky a zase hledal odkud se Štěpánka vynoří. Pak prohledal místo za gaučem, za křeslem, koupelnu, balkon a zase zpátky do chodby a volal.

Rozhodla jsem se, že tak to nejde a dala se do hledání. Na stránkách

 http://www.kocky-online.cz/jportal/utulek.phtml?id=41 

jsem objevila kočičku, která se mi líbila na první pohled.

Domluvila jsem termín odběru, má přítelkyně obětavě slíbila, že mne do Azylu p.Zárubové zavezou a tak jsme jeli. Obdivuji obětavost všech, kteří tyto azyly a útulky provozují a starají se o vyhozená, opuštěná a přestárlá zvířata, která přestala majitele bavit.

Kočičce, zatím zvané "Jeta", jsem dala jméno Dušinka. Celou cestu domů v autě brečela, po vstupu do domu všichni věděli, že se nese nový obyvatel.

Dušinku jsem vypustila na balkoně, aby viděla kde jsou kde misky na čůrání a taky se tam hned vyčůrala a vykakala, tak jsem si řekla, že je to už OK. A taky bylo i v noci si tam došla. Sbaštila skoro misku granulí a chtěla si hrát, hlavně ji baví když jí tahám šňůrku z riflí.

Čertík z toho dostal málem škytavku, nevěřil vlastním očím a nosu. Syčel a vrčel, ale Dušince by nic neudělal, naopak před ní utíkal.Pak se uvelebil v kuchyni na okně kde taky strávil noc.

Večer jsme my holky zalezly do postele po deváté hodině, Duši ke mně pod peřinu a hned jsme spaly a spaly až do pěti ráno kdy si chtěla začít hrát.

Druhý den Čertík vždy vylezl někam na rozhlednu a pozoroval. Dušinka prohledávala opět celý byt a zkoušela kam může, kam se vejde a co je určitě jen pro ni na hraní.

Myslela jsem si, že třeba Dušinka odnaučí Čertíka utíkat před návštěvami za gauč, ale ráno sem přišla sousedka s malou holčinou co kočinu chtěla muckat a ječela u toho radostí jak siréna. Dušinka okamžitě za Čertíkem za gauč a byli tam...vrčení - nevrčení...oba dva. Tak to budou schovávací obě dvě, ale nevadí, alespoň nebudou  obtěžovat návštěvy.

Přes den už se víc potkávali chodíce po bytě, ale uctivě se obcházeli, kocourek naštván, že se mu snaží vlézt na jeho oblíbená místa, ale odpoledne usnuli v pokojíku každý v jednom křesle jako to dělávali Čertík se Štěpánkou. I toho syčení už bylo méně i když Dušinka nabírá na troufalosti.

Večer Čertík už spal na peřině na mých nohách jako vždy a Dušinka se pro změnu uvelebila za mou hlavou na polštáři.

Dnes je den třetí a už začíná bafačka...Duši si na posteli přešlápne, hodí zadečkem vlevo - vpravo, hlavu nalepenou až dole a pak skok a baf a utíkej !!!!! Přesně tak to bylo už jednou. Čertík jí předvádí jak to dovede nandat škrabadlu a kam vyskočí, Dušinka je učenlivá a teď, co píšu, spinkají opět každý ve svém křesle.

Fotečky jsou zatím nic moc, časem snad zase zaostřím i bleskový let  a bude trochu lepší světlo.

Jsou to obě moje chlupatý zlatíčka, to jsem nečekala, že seznamování a zvykání si na sebe proběhne tak dobře a rychle. Ještě nespí v objetí, ale myslím, že zanedlouho se k tomu dopracují. 

Čertíček je úplně zlatý a s Dušinkou se vrací do koťátkových let, honí se spolu, učí jí hrát si tak jak si hrál se Štěpánkou...vleze na koš v chodbě a strká tlapku do škvíry u pantů dveří do koupelny a Dušinka mu jí má chytat. Už se to naučila ke kocourkově spokojenosti. 

Je nesmírně čistotná, už ví, že nesmí na stůl v kuchyni, že se neskáče na kuchyňskou linku, ale čeká se dole, na to co dostane od paničky, učí se, že nesmí na kytičky na balkoně a už chápe, že když řeknu přísně "to nesmíš", že provádí něco co se nedělá.
A je mooooc zvědavá, leze do špajzíku, kontroluje šuplíky a co je
kde za nábytkem, pomáhala mi odmrazovat lednici. Miluje televizi a můj klín u PC a chování a hlazení a chválení a nádherně, spokojeně přede a vrní. 

Čertíček jí taky učí chodit na škrabadlo, začal drápat a sledoval, jestli mimi kouká a ta to šla dělat honem taky.
Přinesla jsem konzervu a kapsičku pro koťata, protože Dušinka nějak zápolila s granulemi. Dala se do masíčka  s velikánskou chutí. Čertíček chtěl taky, protože kapsičky miluje a tak jedli oba najednou z jedné misky. Ale Dušinka by jedla pořád a všechno, klidně mi sblajzla kus vánočky co jsem měla k snídani a myslím, že by jedla pořád a cokoli, ale pořádek...tedy alespoň nějaké zdání pořádku ... se musí zachovat, no občas to jde těžko.

Prostě kočičky jsou nádherní a báječní přátelé a společníci pro všechny lidičky, kteří společnost postrádají.

Poslední komentáře
02.12.2008 16:48: Tak jsem dočetla až do konce, slzy mi taky vyhrkly, protože nám kocourek umřel na to samý - močový kameny. 2 x mu to doktorka čistila, pak byl i na operaci a měsíc na to umřel, ach jo.

Na těžkou nevyléčitelnou nemoc odešla Dušinka 10.3.2008 do kočičího nebe. Je mi moc líto, že jsem nedokázala udělat zázrak a vrátit ji do života. Byla to něžná, hodná, trpělivá kočička, do poslední chvíle ležela u mne na na klíně :-( pak odešla usnout navždy.