Decoupage a ostatní

bižu materiál

 

bižu materiál

 

materiál na bižu

 

 

e-shop,nápady,techniky

 

 

E- obchod

 

 

Internetový krámek pro kreativnítvoření

 

Výtvarné potřeby Kajka

 

DecuArt - australské papíry pro výtvarnou činnost

 

Vytvoř si svůj vlastní sen. Návody a popisy technik

 

 

Dílna a obchod výtvarné činnosti

 

 

Nechcete se v dnešním světě zbláznit? Začněte tvořit

 

vše pro tvoření

 

Nápady k tvoření

 

SVĚT RUČNÍCH PRACÍ

RSS

Štěpánka

Po několika dnech pláče jsem z útulku přinesla tu nejubožejší kočičku, která tam byla. Přinesl ji tam pán i s koťaty, která mu porodila a odchovala na zahradě. Koťátka už byla rozebrána ale maminu nikdo nechtěl. Nechala jsem si ukázat špinavou kouli stočenou v koutku, která prý už 3 dny nejedla. Pohladila jsem ji a ona mi vtiskla hlavičku do dlaně s takovou pokorou a něhou, že bylo rozhodnuto.Druhý den potratila. Je po operaci, zvykly jsme si na sebe a i když je úplně jiná než ta první, je nám spolu dobře. Dostala jméno Štěpánka.

Poznávání, že není kočka jako kočka a všechno se může pěkně komplikovat mělo teprve přijít. Štěpánka byla po operaci a začala se pomalu zotavovat. Byla ale hrozně plachá, její schovávačka byla za gaučem, nechtěla chovat, bála se igelitek, vany a cizích lidí. Ani za 4 měsíce neměla chuť na bližší fyzický kontakt s kýmkoliv. Po bytě ale chodila v pohodě a pomalu se zabydlovala. Už nebyla ta nejošklivější kočka na světě, jak jsem řekla při prvním setkání, ale ta nejkrásnější kočička s podkovičkou pro štěstí na hlavě.

No jo, ale existuje internet a mění nám život.
Narazila jsem na kočkomilce, kteří hledali pěstounskou rodinu pro koťátko, co se toulalo bezprizorní po jedné vesnici. No dopadlo to tak, že druhý den ho přivezli. Kocourek celý černý, asi 8 týdnů starý co zoufale hledal mámu a domov, byl to malinkatý opuštěný Čertíček.
Byl moc milý a měl se k světu. Horší to bylo se Štěpánkou, nesnesla vetřelce, útočila na něj, byla zmatená, měla strach, že zase půjde někam pryč. Byla jsem z toho dost nešťastná, ale doufala, že se naučí žít alespoň vedle sebe tak, aby si nepřekáželi.
Zatím ho neustále vyháněla ze svého území, pokud to Čertík respektoval a to on ano, neublížila mu. Chovala jsem ho tajně, aby Štěpča neviděla a aby on si nepřipadal opuštěný. Musela jsem ale i hladit Štěpánku aby si nepřipadala odstrčená. Byli jsme nešťastní všichni.

Netušila jsem jak to může dopadnout, s Adélkou, bílým peršanem nebo morčetem bylo vše v pohodě. Prostě není kočka jako kočka.Otázkou je jak moc se budou rvát až bude Čertík dospívat, protože už teď má snahu stavět se na odpor.Neumím si to představit. Uvidíme, kočky snad přežijí ve zdraví a já se nervově nezhroutím:))

 

Dnes jsou to 4 roky co jsem přinesla domů Štěpánku a tak tedy slavíme její druhé narozeniny. Vzhledem ke stavu v jakém byla, bude každý 29.červen dnem jejích druhých narozenin.

Když se mi občas podařilo vylákat ji z úkrytu za gaučem říkala jsem si, že to je snad ta nejošklivější kočka na světě a že si na ni nikdy nezvyknu. Pak jsem objevila na její hlavičce podkovičku, snad pro štěstí, pomalu se uzdravovala a zvykala na nové prostředí a tak po nějaké době se z ošklivého kačátka stala v mých očích tou nejkrásnější kočičkou.

Ne, že by navštěvovala nějaké krášlící salony, ale její nádherná povaha ji jakoby osvětluje z nitra. Tak něžné, nezákeřné a vděčné stvořeníčko se hned tak nenajde. A i přes úskalí, kterými jsme musely projít po příchodu Čertíka nezatrpkla a zůstala tou nádhernou dušičkou jakou je.

Čertík je lumpík, Štěpánka je pohodářka, které klidně na hlavě může tancovat moucha a ona bude v pohodě dál spát.

Kdyby jste si někdy vybírali přítele v útulku nehledejte krásu na první pohled. Zkuste se podívat na jeho dušičku a třeba uvidíte krásu, která nezasvěceným zůstává utajena.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Stane se,že i váš chlupatý kamarád může onemocnět. To potkalo i Štěpánku. Zánět močových cest a písek v močových trubicích. Protože léčba antibiotky a prostředky usnadňující čůrání byla neúčinná, jediné možné řešení byla operace.

Pan doktor mě upozornil, že výsledek je nejistý, po revizi na operačním stole se rozhodnou, zda další zákrok dá naději na vyléčení.. Musela jsem to riskovat, čekání bylo dlouhé, ale čím bylo delší tím víc mi svítala naděje, že je šance a lékaři ji využívají.

Teď už je snad vyhráno, Štěpánka po týdnu začala jíst, už jí nemusím dávat po hodině vodu s hroznovým cukrem, ale pije sama a věřím, že jen vyndat stehy a bude holka jako sluníčko.

Napřed jsem chtěla popsat jak nemoc začíná, jak se pozná a co potom atd., atd...prostě se vypovídat ze stresu. Ono ještě pořád není považováno za moc vhodné hovořit o nemocech ani svých, ani našich blízkých, stále jakoby to bylo tabu, protože takové řeči jsou  přece nevhodné.

Přesto, kdyby někdo potřeboval poradit jak se nemoc pozná, co dělat v době nemoci nebo po operaci abychom kočičce pomohli, jak se může chovat další chlupatý kamarád a co udělat aby se s nemocným spolubydlícím smířil stačí napsal na můj email a ráda odpovím. Vím, jak jsem lovila na netu někoho s kým bych se mohla poradit.

Průběžné fotografie jsou v: Kočky na fotografii - moje kočky domácí

Přeji všem krásné dny, ať se vám nemoci vyhnou velikánským obloukem a užíváte si jen radosti!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 Dostavily se další komplikace a přes veškerou její i naší snahu vrátit jí zdraví dne 18.10.odešla do kočičího nebe nejněžnější kočička jakou jsem poznala, naše Štěpánka.

Jen málokdy se srdce smiřuje s tím, co rozum chápe.

 Henry Bordeaux