Já nejsem žena, já jsem strom.

Někdo mi jaro dal,odešel.

Nevíte, lidi,o někom,

kdo by mi větve podepřel,

já jsem tak těžká svým plodem...!

Já nejsem strom. Já žena jsem,

trochu mne udivil svět.

Kam že mne povedeš, slabá jsem,

a on mne ved, a on mne ved

¨¨ co to máš ,má milá, za pasem¨¨

Červený květ! Červený květ!

 

Potichu! Tichoučko! V noci dnes

usmál se ve mně, já to vím,

ručičky kamsi vzhůru vznes,

prosil mne, ptal se, zdali vím,

že je tam dole a že tam hajá

¨¨ potichu, tichoučko hajá

 

Fráňa Šrámek