Decoupage a ostatní

bižu materiál

 

bižu materiál

 

materiál na bižu

 

 

e-shop,nápady,techniky

 

 

E- obchod

 

 

Internetový krámek pro kreativnítvoření

 

Výtvarné potřeby Kajka

 

DecuArt - australské papíry pro výtvarnou činnost

 

Vytvoř si svůj vlastní sen. Návody a popisy technik

 

 

Dílna a obchod výtvarné činnosti

 

 

Nechcete se v dnešním světě zbláznit? Začněte tvořit

 

vše pro tvoření

 

Nápady k tvoření

 

SVĚT RUČNÍCH PRACÍ

RSS

*POVĚRY*

 

 

Nehty, nebo spíš ostřihané zbytky nehtů, jsou v pověrách ve značné oblibě. Nehet je součástí osoby a podle jedné z pověr stačí, aby se čaroděj zmocnil zbytků nehtů a má možnost dotyčného zcela ovládnout.

Pokud chceme na někoho uvrhnout kletbu, pokusíme se získat jeho ustřižený nehet. Proto je zvykem odstřižky nehtů pálit nebo zakopávat.

Někteří lidé věří, že nehty je třeba střihat ve vybrané dny. Pokud se ďábel zmocní odstřižků nehtů v sobotu (pro židy je to sobota, pro křesťany neděle a pro muslimy pátek), padne mu do spárů i jejich majitel. Jestliže si budete zkracovat nehty v neděli, váš milovaný se vydá daleko od vás.

V pondělí přinese stříhání nehtů dobré zprávy.

V úterý je tato činnost předzvěstí výpravy na nákupy.

Střihání nehtů ve středu předznamenává dlouhou cestu.

Čtvrteční střihání nehtů přináší bohatství.

V pátek přinese úprava nehtů peníze - nebo hroznou bolest zubů.

Jak už jsme řekli, při střihání nehtů hrozí, že se ústřižků, které jsou součástí těla, a tudíž obsahují i část duše, zmocní síly zla.

Nehty se nesmí střihat na prstech za sebou, to je zahrávání se smrtí. Abyste zmátli anděla smrti, musíte nahodile přeskakovat z jednoho prstu na druhý bez jakékoli posloupnosti.

Na mnoha místech se dlouhý nehet považuje za amulet. Jednak dokazuje, že se jeho majitel nenechal připravit o část těla a tím pádem na něho zlé síly nemohou, jednak je dokladem, že se dotyčný nevěnuje manuální práci.

Existuje mnoho šperků v podobě náprstku, které mají nehet chránit a umožnit mu co nejvíce narůst.

V urozených vrstvách jsou dlouhé nehty zvlášť u žen jasnou známkou vznešenosti. Pokud má člověk na nehtech bílé skvrny, podle pověry má sklony k utrácení. Bílá skvrna na nehtu palce vede ke značnému finančnímu zisku. Přísun peněz začíná ve chvíli, kdy se část nehtu se skvrnou ustřihne.

Podle jiné pověry jsou bílé skvrny na nehtech dobrým znamením. Bílá skvrna na nehtu palce je příslibem, že člověka čeká dar nebo dědictví. Bílá skvrna na nehtu malíčku předpovídá dlouhou cestu, na nehtu prsteníčku vzrušující novinky, na ukazováčku přátele a na prostředníčku nepřátele. Jak už jsme zmínili, věci se začnou dít ve chvíli, kdy si nehet se skvrnou ustřihnete.

Další pověra tvrdí, že každá lež, kterou člověk pronese, se projeví v podobě bílé skvrny na nehtech. Možná proto si někteří lidé střihají nehty každý den, aby je skvrny neprozradily.

 

Tato pověra vede i k přesvědčení, že okusováním nehtů člověk prozrazuje, že nemá čisté svědomí.

 

 

 

Sůl má stále své  místo ve světě pověr už od nepaměti. Její krystaly vznikají jakoby zázrakem z vody a ve vodě zase mizí. Sůl je čistá látka, neobsahuje žádné příměsi, je bílá, a proto se považuje za "posvátnou". Nesmíme zapomenout, že kdysi bývala sůl velice vzácná, drahá a pro lidský život nepostradatelná. V mnoha zemích ji považovali za tak cennou, že na její těžbu měl monopol král nebo jiný vládce.

Sůl má dobré i méně příznivé účinky.

Podle jedné z pověr sůl chrání člověka proti ďáblu. Když je někde rozsypaná sůl, znamená to, že ďábel je v dohledu a strážný anděl přiměl člověka aby ji rozsypal. Strážný anděl chránící člověka stojí za jeho pravým ramenem a ďábel číhá za levým. Proto je třeba hodit přes levé rameno špetku soli a ďábla tak oslepit.

Rozsypaná sůl je ale také znamením blížící se hádky, možná proto, že kdysi bývala tak drahá. "Hádka s manželem začíná vždycky rozsypanou solí."

S rozsypanou solí hrozí nejen hádka, ale i smutné dny. V Severní Americe věří, že sůl přináší smutek, protože k jejímu spláchnutí je potřeba velké množství slz. Proto bývalo zvykem hodit trochu soli do ohně nebo na sporák, aby se vysušily slzy smutku. Je jasné, že s touto pověrou souvisí i skutečnost, že slzy jsou slané.

Rozsypaná sůl na prahu domu brání ďáblu a jeho přisluhovačům proniknout dovnitř. (Pokud je na zemi tozsypaná sůl, ďábel nevejde, protože se bojí, aby nezanechal stopy.)

Důležité a milé hosty je zvykem vítat chlebem a solí. Někde sypou špetku soli do dlaně pravé ruky.

Pokud se špetka soli nasype miminku na jazyk, dítě má před sebou dlouhý a šťastný život ve zdraví.

Kdysi se sůl používala někde i jako platidlo, a to jak při obchodování, tak jako žold vojákům. Slovo salary (angl.plat) pochází z latinského sal, což je výraz pro sůl. A odtud pochází přísloví: Nestojí ani za zrnko soli.

Kdysi lidé věřili, že sůl je obranou proti jedům. Pochází zřejmě ze zvyku vládců sypat si do jídla malé množství jedu, aby si proti němu vytvořili odolnost a  nikdo je nemohl otrávit. Obvykle míchali jed se solí a tak vzniklo rčení: Špetka soli denně zamezí změně vladaře.

Výraz "sůl země" znamená výkvět lidstva. V jednom muslimském přísloví se říká: rozsypali mezi nás sůl. Znamená to, že na lid byl uvalen závazek poplatků. Na východě stále považují sůl za očistnou posvátnou látku. Před zápasy sumo se kolbiště sype solí, aby se očistilo od uhranutí.

Mezi křesťany panuje víra, že člověk, který sype sůl, je zrádce. Jidáš, který zradil Ježíše, údajně seděl u poslední večeře a před ním se na stole tyčila hromádka soli.

 

 

 

 

Svíčka je v pověrách důležitou rekvizitou. Jejím hlavním účelem je posvítit na místa, kam lidé jdou, a odkrýt, co skrývá temnota. Proto je zapálená svíčka osvědčeným a účinným prostředkem jak předejít uhranutí.

Ke svíčkám se vztahuje řada pověr. Někde se zapalují svíčky kolem mrtvého těla (obvyklý počet je dvanáct), aby se vytvořil světelný kruh.

Jinde zapalují tři svíčky (jako paralela boží trojjedinosti).

Svíčka, zvlášť pokud byla na nějakém posvěceném místě, jako třeba kostel nebo hrob svatých, je důležitá při výrobě lektvarů a amuletů. Panuje víra, že posvěcená svíčka může pomoct neplodné ženě otěhotnět a dokáže posílit mužnost. Tyto pověry vycházejí možná z podoby svíčky s mužským přirozením.

Důležité je i světlo, jaké svíčka šíří. Pokud je zbarvené do modra, znamemá to štěstí.

Pokud svíčka během náboženského obřadu zhasne, je to neklamné znamení, že v blízkosti číhají síly zla.

Svíčky se kdysi vyráběly ze včelího vosku a odtud možná i jejich výsadní postavení, protože se věřilo, že včely pocházejí z rajské zahrady. Tady zřejmě vznikla i víra, že žvýkat zbytky posvěcených svíček upevňuje zdraví a léčí vážné nemoci.

Svíčky mohou v případě potřeby sloužit i jako panenky pro voodoo. Zabodávat do svíčky špendlíky a pronášet přitom jméno milované osoby posiluje pouto lásky. Svíčka se zapíchnutým špendlíkem se pak zapálí a musí se nechat dohořet. Ožehnutý špendlík se nosí jako amulet.                                      

Posledni komentare
07.02.2009 09:38:04: to, bohužel Sara Zed v pověrách o svíčce nepíše. Zkus se zeptat jindesmiley${1}
06.02.2009 07:22:30: co znamená když spadne vysvěcená svíčka. stalo se to v noci v 1:50 hod, svíčka spadla a je naprasklá...

 

 

 

 

 

Škytavka je varováním před uhranutím nebo někým, kdo kuje proti škytajícímu nějaké pikle. Aby se člověk zla co nejdříve zbavil, je třeba škytavku zastavit. Praktická stránka této pověry se odráží v mnoha návodech jak škytavku zarazit. Patří mezi ně například:

Vyděsit škytajícího tak, že zadrží dech a "vyrazí z něj duše".

Pití vody - vodu je třeba pít po doušcích, jejich počet by měl odpovídat věku škytajícího. Zvlášť dobře tato metoda funguje u lidí nad devadesát let.

Přiblížit palce co nejvíce k sobě, aniž by se dotýkaly, a přitom odříkávat žalmy nebo modlitby.

Zadržet dech a počítat do devíti

V každém případě si škytající člověk musí dát pozor na uhranutí a pečlivě sledovat všechno, co se kolem něho děje.

Chlapeček nebo holčička?

Aby žena zjistila, jestli porodí chlapce nebo holčičku, vymočí se do dřevěné misky a do ní vloží silnou jehlu. Po dni se do misky podívá. Pokud se sraženina shlukla kolem jehly jako pilíř, ví, že bude mít chlapce. Jestliže se sraženina usadila na dně misky, čeká holčičku.

Pohlaví budoucího potomka zjistí i tak, nakape-li v devátém měsíci těhotenství do misky s vodou pár kapek svého mléka. Pokud mléko klesne ke dnu, bude to chlapeček. Vznáší-li se na hladině, čeká holčičku.

Další možností je hodit těhotné ženě na hlavu nečekaně hrst soli. Potom na ni začněte mluvit. Pokud bude hovořit o chlapci, čeká syna, pokud o dívce, narodí se jí dcera.Také je možné ženu nečekaně vybídnout, aby vám ukázala ruce. Pokud ukáže dlaně hřbetem nahoru, čeká chlapce. Pokud naopak, bude to děvčátko.

 

 

 

 

   Pověry týkající se uhranutí patří k nejrozšířenějším. Zlý pohled může být příčinou mnoha nemocí, potíží, a dokonce i smrti. Uhranutí je největší nepřítel člověka. Víra v ně existuje v nejrůznějších kulturách po celém světe.
   Lidé věří, že zlo může člověka skutečně fyzicky ovlivňovat. Proto je nutné si na uhranutí dávat velký pozor.
   Spojení s očima je celkem jasné. V dávných dobách byl zrak pro lidi základním smyslem pro vnímání okolí. Vypíchnutí očí bylo považováno za horší trest než smrt. Někteří lidé jsou přesvědčení, že oči jsou pro pověry důležité i proto, že se v nich okolní svět odráží.

Protože je víra v uhranutí tak rozšířená, lidé se před ním snažili chránit, zamezit negativnímu vlivu, který by na ně mohl mít. A to je kořenem mnoha dalších pověr.
   Ochrana proti uhranutí je jednoduchá. Ďábel je neuvěřitelně prohnaný a mazaný a jeho pohled se někdy skrývá pod maskou požehnané laskavosti. Když například někdo řekne:“To je ale krásné děťátko!“, je třeba dítě začít okamžitě chránit proti uhranutí.
   Existuje celá řada způsobů, jak se uhranutí vyvarovat. Patří mezi ně modrý stín pod okem, ochranný svitek u vchodu do domu nebo hlasité plivnutí přes pravé rameno, abyste ďábla oslepili.
   Strach z uhranutí se podílí na vzniku mnoha pověr. Nesmíme zapomínat, že uhranutí je cenným nástrojem, pokud chceme někomu uškodit.

     

 

 

 

 

Uzel

 

Uzel je pro člověka důležitým prostředkem obrany, nejen způsob jak něco nezapomenout. Dokazují to běžné jevy každodenního života.

Uzel je způsob, jak polapit ďábla a jeho přisluhovače. Dojde k tomu i uvázáním kravaty nebo opasku. Proto křesťanští duchovní nosí hladký kolárek, aby se jim v uzlu nechytil ďábel a nemohli ho v něm, nedej bože, zavléct do kostela.

Ženy si uvazují zástěru na práci v kuchyni velkým uzlem, aby se ochránily, protože kuchyně a spižírna ďábla lákají.

Pokud se uváže uzel během svatby, manželství může zůstat bezdětné. Hrozbu lze zvrátit rozvázáním uzlu ještě v jejím průběhu.

Naopak uzly a zapínání na nevěstiných šatech jsou příslibem dlouhého spokojeného manželství, v tom se shodují pověry na východě i západě. Ne nadarmo jeden z výzkumníků poznamenal, že kdysi trvalo ženichovi rozvázat a rozepnout nevěstino oblečení déle, než kolik dnes zabere celé manželství.

Význam vzepření se osudu určeného uzlem je ilustrován příběhem o gordickém uzlu rozetnutým Alexandrem Makedonským. Jedině zrušení nebo rozvázání uzlu člověka osvobodí a poskytne mu možnost rozhodovat o svém osud osudu sám                     

           

1  
2  
3  
4  
5