Decoupage a ostatní

bižu materiál

 

bižu materiál

 

materiál na bižu

 

 

e-shop,nápady,techniky

 

 

E- obchod

 

 

Internetový krámek pro kreativnítvoření

 

Výtvarné potřeby Kajka

 

DecuArt - australské papíry pro výtvarnou činnost

 

Vytvoř si svůj vlastní sen. Návody a popisy technik

 

 

Dílna a obchod výtvarné činnosti

 

 

Nechcete se v dnešním světě zbláznit? Začněte tvořit

 

vše pro tvoření

 

Nápady k tvoření

 

SVĚT RUČNÍCH PRACÍ

RSS

*POVĚRY*

 

 

Vejce se v pověrách objevují často, zvlášť pak vejce slepičí.

Nezvykle malé vejce se považuje za předzvěst smrti.

Každé desáté vejce je větší než devět předcházejíchích a tomu, kdo ho sní, přinese štěstí. Vejce se nesmí sbírat a vnášet do domu po půlnoci, protože hrozí nebezpečí, že by s nimi mohla dovnitř proklouznout i smůla.

Vejce bez žloutku znamená smůlu a podle pověry ho snesl kohout. V mnoha kulturách se takové vejce zakazuje jíst. Pokud to někdo nerespektuje, riskuje ztrátu dětí.

Vejce se dvěma žloutky je znamením blížící se smrti.

Pokud slepice sedí na lichém počtu vajec, dům a jeho obyvatele zasáhne smůla.

Námořníci na moři slovo vejce nevyslovují, mluví o "koulích". Vysvětlení pro tento zvyk se nám nepodařilo zjistit.

Pokud jíte vejce vařené na měkko, neházejte skořápku do ohně. Měla by se rozdrtit a zahrabat do země. (Celé skořápky vajec sbírají čarodějnice a používají je na vysílání svých kouzel na všechny strany!)

Pokud chce mladá dívka vědět, kdo bude jejím milým nebo za koho se provdá, uvaří vejce natvrdo, vyjme žloutek a sní ho. Musí být v místnosti sama. Může si být jistá, že v noci se jí o jejím vyvoleném bude zdát.

V Japonsku mají ženy zakázáno šlapat na skořápky. Podle tisíců svědků to okamžitě vede ke ztrátě rozumu. Tato pověra je obdobou té, která zakazuje procházet pod žebříkem.

 

 

 

Pozor na člověka, který má jinou barvu vousů a vlasů!

Temperament mužů s rezavým vousem živí krev.

Ženě s vousem není co věřit - stejně jako muži bez vousu.

Vousy byly odjakživa důležitou součástí mužova života a vztahuje se k nim mnoho pověr. Když Alexandr Makedonský bojoval s Peršny, všiml si, že perské bojovníky zdobí černé vousy. Čím delší plnovous, tím vyšší hodnost. Nařídil svým vojákům, aby se oholili. Vousy se jim nepletly v bitvě a nepřítel podle nich nemohl identifikovat starší a zkušené bojovníky. Tady vzniklo přesvědčení, že bojovník, který se před bitvou oholí, má vítězství jisté.

Vousy se obvykle spojují s moudrostí, mužností a dospělostí - mladí chlapci a eunuši jsou bezvousí. S moudrostí spojuje vous i církev, mnozí hodnostáři nosí plnovous. Skutečnost, že vousy rostou denně a jejich růst je vidět i po oholení, symbolizuje věčnou cyklickou povahu stvoření. "Den, kdy nebude svítit slunce a vousy neporostou, bude znamenat konec světa!"

Vousy jsou stejně jako vlasy nebo nehty součástí lidského těla, a pokud se dostanou do rukou někomu s nečistými úmysly, mohou být i zneužity. Není bezpečné zastřihávat si vous nebo se holit na místě, kam by mohl proniknout ďábel. Mohl by vousy posbírat a získat tak kontrolu nad duší jejich majitele. Z tohoto důvodu se ostřihané vousy pálí nebo splachují vodou. Muslimové dodnes přísahají na Mohamedův vous a pro Židy je vous posvátný. Ve staré řečtině dokonce existuje stejné pojmenování pro "moudrého muže" a "muže s vousem".

Plnovous je také symbolem králů. Pokud se starověkém Egyptě nastoupil na trůn mladík nebo žena, objevovali se na veřejnosti se zlatým plnovousem na bradě. A když někdo z umělců vytvořil portrét faraóna, prince nebo proncezny bez vousu, byl popraven.

V Babylónu, Persii a Egyptě bývalo zvykem vousy pročesávat, pečovat o ně a vonět je. To se začalo s vlasy provádět o hodně později.

Zatímco u muže jsou vousy znakem jeho postavení ve společnosti, ženu spojují s temnými silami. Žena s vousem se považovala za vyslankyni čarodějnic na zemi a ve středověku to byl dostatečný důvod k upálení na hranici.

Možná proto královna Alžběta I. uvalila na muže s plnovousem zvláštní daně. Šlechtici se pak začali u dvora objevovat s vyholenou a zapudrovanou tváří.

Před pěti sty lety panovalo přesvědčení, že plnovous je u muže znakem vyzrálosti a moudrosti. Muži si plnovous pěstovali a později se vyholená tvář považovala za revoluční projev volnomyšlenkářství.

 

 

          

 Výročí sňatku

 

Výročí svatby se považuje za důležité datum. Čím déle jsou manželé spolu, tím má výročí větší význam. Aby si manželé udrželi vyrovnaný vztah i do budoucna, musí si dávat vhodné dárky.

 

K prvnímu výročí se hodí dárky z papíru (třeba kniha).

Ke druhému výročí je vhodný dárek z bavlny /například oblečení).

Ke třetímu dárek z kůže.

Ke čtvrtému květiny a výšivka.

K pátému něco ze dřeva.

K šestému sladkosti nebo něco kovového.

K sedmému z vlny nebo mědi.

K osmému z bronzu.

K devátému z porcelánu.

K desátému z cínu.

K jedenáctému ze železa (příbory nebo hrnce).

Ke dvanáctému z hedvábí nebo jiné jemné tkaniny.

Ke třináctému jemná krajka.

Ke čtrnáctému slonovina.

K patnáctému křišťál nebi jiné sklo.

K dvacátému jemný čínský porcelán.

K pětadvacátému stříbro.

K třicátému perly.

K pětatřicátému korálový šperk nebo soška.

Ke čtyřicátému červený kámen.

K padesátému zlatý předmět.

K pětapadesátému nebo šedesátému smaragd.

Pokud se vám podaří dožít pětasedmdesátého výročí svatby, jako dar se hodí jedině diamanty.

 

 

 

 

 

 

K zrcadlu se váže množství pověr. Kdysi se zrcadla nevyráběla ze skla, ale z leštěného kovu, proto mělo zrcadlo tak velký význam.

Oblíbené přísloví říká, že zrcadlo ukazuje člověka takového, jaký skutečně je. "Řekni mi, zrcadlo, kdo je v zemi nejkrásnější?" je velice známá věta z pohádky. Stejně jako člověk vidí v zrcadla sám sebe bez přetvářky, vidí tak i lidi, kteří ho zajímají.

Zrcadlo úzce souvisí s pohledem do budoucnosti a s okultními vědami - křišťálová koule je vlastně obdobou zrcadla.

V Iráku věří, že pokud člověka sužuje nějaká nemoc, jeho přítel by měl vzít zrcadlo požehnané svatým mužem a pohlédnout do něj. Pokud v něm uvidí podobu svého nemocného přítele, je znamení, že se brzy zotaví.

Podle jiné pověry se za zrcadlem ukrývá ďábel nebo jeho přisluhovači. Tato pověra vychází z toho, že ďábel nerad stojí před zrcadlem, nechce se na sebe dívat, nebo stejně jako upíři není v zrcadle vidět a má strach, že by se takto prozradila jeho skutečná identita.

V Itálii mají ženy ve zvyku se před pohledem do zrcadla pokřižovat. Nebojí se co v něm uvidí, ale mají strach z ďábla, který by se mohl ukrývat za ním.

Rozbít zrcadlo je špatné znamení. Ten komu se to přihodilo, má před sebou sedm let neštěstí. Tato pověra je rozšířena po celé světě a pochází z doby, kdy zrcadla představovala náročnou investici.

Nezapomínejme, že zrcadlo ve své přírodní podobě, tedy coby vodní hladina odrážející obraz, bývalo nástrojem bohů. Ukazovali se v nich smrtelníkům, posílali jim jejich prostřednictvím znamení (například odraz měsíce na hladině). Tak se zrcadlo stalo "svatou nádobou".

Už jsme se zmínili, že rozbít zrcadlo znamemá sedm let neštěstí, ale je to sedm let "mystického cyklu", doba potřebná k obnově duše. Existuje jediný způsob jak těch sedm let zvrátit - zakopat střepy zrcadla do země. Jedině tak lze smůlu odvrátit.

Podle další pověry rozbité zrcadlo zanmená, že v domě do roka někdo zemře. Vychází asi z přesvědčení, že střepy jsou výsledkem bolesti ze smrti, kterou zrcadlo ukázalo. Je to boží způsob jak varovat před nebezpečím. Smutné události se dají zažehnat, pokud před zrcadlem obětujete (obětí se nahrazuje obraz "mrtvého" člověka v zrcadle).

Děti se během prvního roku života nesmějí dívat do zrcadla.

Pokud v domě někdo zemře, je potřeba všechna zrcadla zakrýt, aby nemohla uvěznit duši mrtvého a zabránit jí tak odejít do ráje.

Jiná pověra tvrdí, že zrcadla v domě, kde někdo zemřel, se musí zakrýt, protože duše mrtvého v nich hledá další duše. Zbožní Židé obracejí zrcadla ke stěně nebo je ukládají do skříně.

Pokud zrcadlo spadne ze zdi a rozbije se, je to znamení nevyhnutelné smrti.(Raději se přesvědčte, že vaše zrcadla pevně visí).

Upíři, démoni a čarodějnice nejsou v zrcadle vidět, protože nemají duši - a právě duše je to, co se v zrcadle objeví.

Zrcadlo musí být ze všech stran zarámované, jinak se ďáblovi naskytne skulina, jak se tam dostat a číhat.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Projít pod žebříkem opřeným o stěnu přináší smůlu - a to nejen v případě, že na vás ten žebřík spadne.

Tato pověra má původ v dávné symbolice. Tvar trojúhelníku nebo pyramidy vyjadřuje život. Žebřík opřený o stěnu vytváří trojúhelník. Člověk, který jím projde, tento symbol ničí a znesvěcuje.

Podle jiné pověry pod žebříkem číhají duchové mrtvých - hlavně zločinců a hříšníků, kteří se nedostali do ráje - a chytají oběti. Tato pověra zřejmě vznikla v době, kdy šibenice tvarem připomínala opřený žebřík.

A co se stane, pokud pod žebříkem projdete, aniž byste si toho všimli? Smůlu lze zaplašit několika způsoby:

Ještě pod žebříkem si musíte rychle něco přát. To se sice nesplní, protože se přání zmocní duch, ale vy uniknete.

Můžete zkřížit prsty na znamení, že průchod pod žebříkem popíráte.

Bez ohlížení se můžete vrátit pozadu zpátky a obejít žebřík v bezpečné vzdálenosti.

Ale můžeme najít i situace, kdy žebřík je dobrým znamením. Ve starověkém Egyptě věřili, že žebřík sloužil bohu Usirovi k úniku z podsvětí. Žebřík v Jakubově snu využívali andělé z nebe. Existují i amulety v podobě žebříčku. Je možné, že člověk by s takovým amuletem prošel pod žebříkem bez újmy, ale zároveň existuje velká pravděpodobnost, že duch pod ním nepochází z Egypta a nemá o této egyptské tradici tušení.

1  
2  
3  
4  
5